Články: Baculka, a přesto podvyživená?
Když si představíte člověka s nadváhou, jen těžko by vás napadlo, že právě on může trpět podvýživou. Přesto to tak je. A daleko častěji, než by se mohlo zdát!
Tlustí, obézní, lidé s nadváhou… Svými rozměry jednoznačně vzbuzují pocit, že musí od rána do večera vysedávat před ledničkou a cpát se! Jak by vám řekl ale každý odborník na výživu, vždy to tak nemusí být. Ne každý tlustý je bez výjimky tlustý z přemíry jídla. Někteří z nich totiž dospěli do svého „prostorově výrazného“ stadia vinou nulového pohybu a spousty laicky držených diet, hladovek a nerozumných snah zhubnout rychle a snadno.
Vinou toho někteří obézní tloustnou, ačkoliv jedí málo! Jejich tělo totiž pro jistotu přešlo na úsporný režim a všechno, co sní, uloží na horší časy, které v podobě další kruté diety zcela jistě nastanou. A tak milí tlouštíci dále zoufají, že po jednom jablku přiberou kilo a po rohlíku dvě. A dál trpí podvýživou, která je sama o sobě poměrně složitou problematikou.
Co je to vlastně podvýživa - z odborného hlediska?
Podvýživa je stav organismu, který nedostává energie a živin (bílkovin) tolik, kolik potřebuje. Příčin přitom může být celá řada, od hladovění, přes poruchu trávení, poruchu vstřebávání či využití jednotlivých živin, až po zvýšenou potřebu (např. v době růstu, těhotenství, v nemoci a při uzdravování). Podvýživu, které se mezi odborníky říká malnutrice, dále rozlišujeme na energetickou, proteinovou nebo smíšenou (kdy organismu chybí jak energie, tak bílkoviny).
Proč je u obézních nebo baculatých oproti očekávání tak častým jevem?
U lidí obézních se neobjevuje klasická podvýživa (i když ta proteinová by, při různých bizarních dietách mohla), často však ta ve smyslu nedostatku určitých složek výživy. Často jimi jsou vitaminy, minerální látky a stopové prvky, vláknina. Příčinou je nevhodně sestavený (často i příliš energeticky nízko nastavený) jídelníček, který nedodá tělu všechny potřebné látky. Kromě výše uvedených složek výživy může být nevhodně sestavená dieta deficitní i co do množství základních živin, tedy sacharidů, tuků či bílkovin. Výsledkem je pak nejen nehubnutí (případně zhubnutí a následný jojo efekt), ale i četné zdravotní komplikace.
Jaké další skupiny lidí kromě obézních jsou, co se podvýživy týče, rizikové?
Záleží na tom, máme-li na mysli „klasickou“ podvýživu, či podvýživu ve smyslu jakéhokoli nedostatku.
Obecně můžeme říci, že rizikový je každý člověk, který svou stravu nepřizpůsobuje věku, váze, pohlaví, fyzické aktivitě a aktuálnímu zdravotnímu stavu, stejně jako ten, kdo se uchyluje k různým bizarním způsobům stravování (rizikovým dietním režimům), nejde ruku v ruce s individuálními potřebami organismu a nejnovějšími poznatky z oblasti výživy a prevence nemocí. Svým způsobem může být rizikový i ten, kdo se např. stravuje nepravidelně a ve spěchu, často ve fast foodu a pije nadmíru slazených nápojů.
Jak poznám, že mi chybí důležité živiny?
Někdy to poznat můžeme, nicméně příznaky nedostatku se nemusí vždy projevit okamžitě. Záleží i na tom, jak dlouho nedostatkem důležité látky trpíme a jak moc, resp. málo je jí v naší stravě obsaženo. Zatímco při nedostatku sacharidů se můžeme cítit unavení, bez energie, nedostatek např. některých vitaminů se projeví až s odstupem několika měsíců či roku.
Co všechno musí být součástí správné výživy, abych se vyhnula podvýživě?
Základem je přiměřený příjem energie s ohledem na fyzickou aktivitu tak, aby příjem energie (prostřednictvím jídla) byl v rovnováze s výdejem. Ten se u dospělého uskutečňuje největším podílem bazálním metabolizmem (tedy energií potřebnou pro zachování životních funkcí), dále pak výdejem energie při pohybu a práci a energií potřebnou na zpracování přijaté stravy. Je-li energetický příjem vyšší, dochází k ukládání nadměrných zásob (tedy tloustnutí), v případě jeho nedostatku dochází k hubnutí (a v extrémních případech pak opět k tloustnutí).
Jak si tedy dávkovat jídlo, resp. energii správně?
Rozdělit jej na několik (cca 4-5) dávek v průběhu dne. Ne vždy je úplně jednoduché stanovit tzv. energetickou bilanci, tedy určit, kolik energie vlastně náš organizmus vydává, a kolik jí proto potřebujeme. Ale s jejím stanovením vám může například pomoct jednoduchý interaktivní nástroj „Porovnejte si svůj výdej a příjem“ na webech GDA.
A co složení toho, co jíme? I to má přece na výživu a podvýživu zásadní vliv…
Důležité je jíst stravu co možná nejpestřejší, která zabezpečí přísun všech důležitých látek. Neměli bychom se vyhýbat žádné skupině potravin, ani žádnou abnormálně preferovat. Neméně důležité je zaměřit se na výběr vhodných potravin v rámci jednotlivých skupin potravin (takže si mezi pečivem vybereme celozrnné, například).
Dále je dobré sledovat údaje na obalech a kromě data spotřeby si všímat informací o složení, případně o výživových hodnotách potravin. Výhodou mohou být i různá značení usnadňující orientaci v informacích - jedním z nich je již zmíněné GDA, které uvádí na výrobku množství energie a jednotlivých živin na porci i s uvedením v procentech z doporučeného denního množství.
Všímat si porcí je totiž také důležité, protože většina nutričních hodnot je na obalech uváděna na 100 g, což se může od množství jedné porce výrazně lišit. Správnou výživu bych doplnila ještě pravidelnou pohybovou aktivitou a omezením stresu. A pak by mělo být vše v pořádku…
2010 © Wellness Club M Vyrobil: AZ-web